A to je ten věčný život – aby poznali tebe, jediného pravého Boha, a toho, jehož jsi poslal, Ježíše Krista. Jan 17:3 (Bible 21)
„Nedrž mě,“ řekl jí Ježíš. „Ještě jsem nevystoupil ke svému Otci. Jdi ale k mým bratrům a vyřiď jim: ‚Vystupuji ke svému Otci a k vašemu Otci, ke svému Bohu a k vašemu Bohu.‘“ Jan 20:17 (Bible 21)
Dobrý den, tyto stránky slouží těm, které zajímá pravda, její hledání, a také těm, kteří dospěli ke křesťanství a něco jim nesedělo na kázání v církvích, které se označují za křesťanské.
Po nějaké době strávené ve sborech různých církví jsem si všiml některých věcí, které byly v rozporu s tím, jak jsem křesťanství vnímal já. Nalezení pravdy, láska k Bohu celým srdcem a láska k bližním jako k sobě samému. Moc pozornosti jsem tomu možná i kvůli vlastní zaneprázdněnosti nevěnoval, bral jsem to asi jako součást svobody přístupu a různých osobností členů, návštěvníků církví, jejich neznalosti a vývoje na cestě k pravdě apod., čili jako něčeho přirozeného, ničeho závažného. Když jsem pak měl hromadu času po změně bydliště a za hledání vhodného sboru na novém místě, tak jsem si řekl, že by nebylo špatné si udělat jasno, co mi vlastně v církvích vadilo, a zjistit, kde byla chyba, jestli u mě, v nich, nebo kombinovaně. Co mě poněkud zaskočilo, bylo, že jsem vnímal, že lidé často berou církev spíš jako nějaký sociální klub, doplněk k jejich světskému životu a rodině, než jako jejich novou duchovní rodinu, bratry a sestry (jaká je váha těla a ducha na věčnost snad nikomu nemusím vysvětlovat), a víru spíš jako nějakou osobní psychologickou pomoc s vyrovnáním se se smrtí, než nalezení pravdy.
DOKTRÍNA BOŽÍ TROJICE:
Asi nejzávažnější problém, který jsem objevil, nebo lépe si uvědomil, byla široce hlásaná doktrína Trojice, které jsem dřív také nevěnoval víc pozornosti, protože jsem ji v té době nejspíš pokládal jen za teologický konstrukt, který se snažil shrnout myšlenku křesťanství za použití virtuální konstrukce (člověk ke své spáse potřebuje jak Otce, tak i Syna i Ducha Svatého, v existence všech tří věří, a tak vlastně Bůh je tím stylem jako potřeba pro lidskou spásu trojjediný ve třech osobách, ač ve skutečnosti je Bůh jen Otec). Nebral jsem ji co vím nikdy jako dogma, pravdu a fakt, protože z logického hlediska je to nesmysl a příčí se i hlásání Krista. Byl jsem ale velice překvapen, jak vážně je tato doktrína Trojice v církvích brána, a že je dokonce brána jako měřítko pro přijetí, nebo odmítnutí církevních členů, nebo přímo zavrhnutí lidí a hlásání, že nebudou spaseni a skončí v pekle. Tam už jsem viděl, že problém je poněkud závažnější. Doktrína Trojice totiž hlásá, že ač Bůh je jeden, je trojjediný, má tři osoby kde každá je plně Bůh, a že ty tři osoby jsou si rovny, co se příčí Bibli.
Ten, kdo si alespoň trochu pamatuje, co četl hlavně v Novém, ale i Starém Zákoně, si automaticky musí být vědom, že to je proti hlásání Krista, který jasně označuje sám sebe za člověka, Božího Syna, a Otce za ducha a jediného pravého Boha, který je jen jeden. Navíc jasně prohlašuje, že on sám je bez Otce v podstatě ničím, že jen plní vůli Otce, a že Otec je větší než on. Doktrína Trojice vyvrácena. Když pomineme základní logíku, že syn nemůže být vlastním otcem (Syn Boží nemůže být zároveň Bohem). Křesťan je člověk, který následuje Krista, jeho učení. Je křesťan ten, který to nedělá?
Někdo si řekne... dobře tedy, církev vymyslela nějakou doktrínu, teologických názorů a rozdílů mezi církvemi je hromada, proč se tím vůbec nějak zabývat? Problém je, že z učení doktríny Trojice, mimo nenásledování Kristova učení, plyne hromada dalších protikřesťanských závěrů a přístupů:
1. Hlásání vítězství hříchu nad Kristem v životech lidí:
⦁ Protože Kristus je podle doktríny Bůh, tak nehřešit dokázal, ale běžní lidé to nedokáží a hřešit tak musí i když Krista přijmou za svého Pána (ač celkem věřím, že upřímní lidé, co chtějí plnit vůli Krista, ač následovníci doktríny Trojice, žijí často bez hříchu, jen si to nechtějí přiznat). Je to v rozporu jak s označením Krista pánem, protože když hřešíte, vaším pánem Kristus není, tak i s jeho učením "choď, a už nehřeš" a "buď dokonalý, jak Otec je dokonalý". Navádí to lidi být laxní k hříchu... když přeci z podstaty učení doktríny Trojice a Ježíšova Božství jaksi člověk žít bez hříchu nemůže, tak proč se tím nějak moc zabývat, jestli zhřeší, nebo ne.
2. Hlásáním lži, že Kristus je Bůh, stoupenci Trojice posilují jiná nepravdivá náboženství a ideologie, které toto pravdivě vyvrací, a tím se v podstatě stávají spojenci těchto nekřesťanských ideologií:
⦁ Těží z toho podle mě například islám, který správně poukazuje na nesmyslnost této doktríny, ač sám má spoustu rozporů, ke kterým se však ním lovená osoba už nemusí dostat, jako například, že kritizuje doktrínu Trojice, a zároveň chybně udává, že Trojice je Otec, Marie a Ježíš.
3. Zesměšňování křesťanství, Boha a jeho stvoření:
⦁ Hlásáním, že Syn Boží je Bůh, stoupenci Trojice popírají základní logiku, a tím zesměšňují jak křesťanství, že je to nesmyslný konstrukt, čím rozumným lidem mohou bránit jej považovat jako cestu a přijít k Bohu, tak i zesměšňují Boží stvoření - člověka, který měl být Bohem stvořen jako jeho obraz, čili bytost schopnou rozumně uvažovat, používat logiku, a tím zesměšňují i Boha samotného, že stvořil hlupáky, že jeho stvoření je hloupé.
4. Dávání nové podmínky pro spásu:
⦁ Stoupenci doktríny Trojice hlásají, že kdo nevěří v trojjedinost Boží a další dogmata Trojice jako rovnost její osob apod., tak nemůže být spasen, co je v rozporu s učením Krista a Biblí.
... pokračování příště